Srbské jednotky na hranici s Kosovem vyvolaly obavy z války na Novém Balkáně

Současné napětí je poslední epizodou v pohnuté nedávné historii Kosova. Když se Jugoslávie v 90. letech rozpadla, provincie Kosovo usilovala o nezávislost, ale Srbsko se setkalo s brutálním zásahem proti etnickým Albáncům, kteří tvoří drtivou většinu obyvatel Kosova. To podnítilo zásah NATO, v roce 1999 Operace Allied Force, primárně letecká kampaň, která vytlačila srbské jednotky z provincie. Mírové síly NATO v Kosovu zůstávají, ale nepřátelství přetrvává mezi ním a Srbskem, které odmítá uznat jeho nezávislost, stejně jako mezi kosovským srbským menšinovým obyvatelstvem a jeho vládou ovládanou Albánci.

Poslední bod vzplanutí nastal před týdnem, kdy ozbrojenci etnických Srbů vybavení obrněnými vozidly zaútočili na vesnici Banjska v regionu s většinou Srbů v Kosovu a zabarikádovali se v srbském pravoslavném klášteře. V reakci na to kosovská policie uzavřela oblast kolem kláštera, což vedlo k obležení a přestřelce, při které zahynul jeden policista a tři ozbrojenci.

Tento krvavý incident odráží pokračující požadavky kosovské srbské menšiny na autonomii proti politice kosovské vlády prosazovat autoritu v celé zemi. V dubnu například kosovští Srbové na severu země bojkotovali místní volby. Místo toho byli zvoleni starostové etnických Albánců, což vedlo k násilným střetům mezi ozbrojenou kosovskou policií a místními Srby. Následující měsíc bylo 30 příslušníků mírových sil NATO zraněno po nepokojích, které postavily jednotky aliance a místní policie proti srbským demonstrantům.

V této souvislosti vyhlídky na obnovení bojů mezi Kosovem a Srbskem neustále eskalovaly. Kosovská vláda obvinila Srbsko z rozdmýchávání napětí v zemi, včetně podpory ozbrojenců zapletených do patové situace kláštera. Jak přesně bylo Srbsko do tohoto incidentu zapojeno, zůstává nejasné, s oficiálními odmítnutími z Bělehradu. Milan Radoičič, vysoký představitel kosovsko-srbské politické strany List Srbů, mezitím přiznal, že se podílel na organizování ozbrojené skupiny.

Srbsko uvedlo, že odpovědnost za celkovou situaci leží na kosovských představitelích. Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell také naznačil, že neochota Kosova poskytnout Srbům více autonomie na severu země posloužila ke zhoršení situace. Větší stupeň autonomie je něco, co má Kosovo poskytnout srbské menšině, podle dohody zprostředkované EU. Zároveň se zhroutilo nedávné kolo rozhovorů mezi oběma stranami zprostředkovaných EU.

Nedávná vojenská opatření Srbska však zjevně vyvolala poplach nejen v Kosovu, ale i v mezinárodním společenství, včetně vlády USA, která uznává Kosovo jako nezávislou zemi – jednu z 99 ze 193 zemí OSN, které tak učinily.

Přesný stav rozmístění srbských sil na hranicích s Kosovem a kolem nich byl dosud špatně zdokumentován, ačkoli kosovští představitelé jej popisují jako největší svého druhu za poslední roky.

„V posledních letech nikdy nedošlo k takovému soustředění vojsk,“ řekla německému vysílání kosovská ministryně zahraničí Donika Gervalla-Schwarzová. Deutschlandfunk dnes. „Zbraně, které tam mají, tanky – to v nás vyvolává špatný pocit, protože nevíme, jak zareaguje mezinárodní společenství.“

Gervalla-Schwarz dodala, že rozmístění srbských jednotek připomíná shromažďování ruských sil kolem ukrajinských hranic před zahájením úplné invaze do této země v únoru 2022. Načrtla také paralely mezi rétorikou srbských představitelů. a těmi v Rusku, přičemž řekli, že „metody“ Srbska se podobaly ruskému chování vůči Ukrajině.

„Proto je o to důležitější podniknout nezbytné kroky,“ dodala.

Kosovský ministr zahraničí vyzval Evropskou unii, aby podnikla kroky proti Bělehradu, jako je zmrazení jeho kandidatury. Srbsko i Kosovo požádaly o vstup do Evropské unie, ale v současné době není stanovena žádná lhůta, kdy se mohou stát členy. Srbský prezident Aleksandar Vučič minulý týden argumentoval, že jeho síly nepřekročí hranici s Kosovem, protože by to riskovalo, že Srbsko vstoupí do EU.

Minulý pátek přišla další varování od americké vlády Srbsku, která uvedla, že srbské vojenské nahromadění podél kosovské hranice destabilizuje oblast. NATO také uvedlo, že povolí další mírové síly pro Kosovo.

Srbský prezident Vučič v reakci na tuto zprávu od americké vlády stáhl o víkendu alespoň část svých vojáků a brnění. Zároveň tvrdil, že jeho síly na kosovských hranicích nebyly uvedeny do stavu vysoké pohotovosti a řekl: „Nemáme ani polovinu vojáků, které jsme měli před dvěma nebo třemi měsíci. Spojené státy zatím neurčily, zda srbská vojenská přítomnost skutečně byla nebo nebyla snížena.

S takovou pozorností věnovanou Ukrajině a mnoha západním zdrojům věnovaným tomuto konfliktu je jasné, že další válka v Evropě by byla ve výsledku ještě problematičtější. Pro Rusko, tradičně blízkého spojence Srbska, by takové rozptýlení mohlo být také vítáno.

V rámci Evropy má balkánský region již dlouho neblahou pověst potenciálního troudáku, velké konflikty zde proběhly ještě před dvěma desetiletími. V této souvislosti není překvapivé, že současná situace, kdy se srbské síly zjevně stále shromažďují podél hranice s Kosovem, naznačuje, že by mohlo dojít k dalšímu kolu násilí.

Kontaktujte autora: thomas@thedrive.com